Manželka stojí v ložnici před zrcadlem a naříká, manžel leží naproti v posteli a poslouchá: Pleť pomačkaná, prsa vytahaná, zadek jako vymačkaný pomeranč, křečový žíly, vlasy mi nedrží... Jsem odporná. Celá zoufalá se obrátí na manžela, aby jí řekl aspoň něco pozitivního, a z lůžka se ozve: No, ale na svůj věk velice dobře vidíš
"Pane doktore, lze otěhotnět po Hofmanských kapkách?"
"Ne. Jak jste na to přišla?"
"Víte, měla jsem poměr s panem Hofmanem a on do mně pustil pár kapek."
Jde pan Kohn po ulici, přemejšlí, a najednou houkání, a řítí se na něj Mercedes. Pan Kohn, jak je zamyšlenej, zamotá se a upadne. Auto zastaví a z něj vystoupí pan kardinál. Začne se vyptávat: "Co se jim stalo, pane Kohn?"
Pan Kohn na to, že prej nic, jenom se mu zatočila hlava. Pan kardinál, že ho teda aspoň zaveze domů. Tak přijedou před Kohnův barák, Kohn vystupuje z limuzíny a Sára čučí za záclonou, co se venku děje. Kohn líčí, co se mu stalo, a Sára na to: "Kohn, ty si mešuge. Ty máš páteř přeraženou na tři kusy a budeš se s panem kardinálem soudit vo náhradu škody."
Tak jo. Byl soud, Kohn tam přijel na vozejku, vyhrál a dostal dva miliony vodškodnýho. Pan kardinál k němu přišel a povídá: "Kohn, poslouchaj, vy, já a Hospodin víme, jak to bylo. Vy už nikdy nebudete chodit, jinak musíte všecky prachy vrátit a eště vás zavřou!"
Kohn na to: "Pane kardinál, já na tom vozejku teď vodjedu na letiště a poletím do Francie, do Lurd, jak je tam ta zázračná voda. A tam, v tý jeskyni jak je ta Panenka Maria, tak tam se stane zázrak!!!"
Jde Karkulka černým lesem a najednou - z křoví kouká vlčí hlava oči vytřeštěné.
No tak Karkulka začne svoji repliku: "Proč máš tak velké oči..."
A vlk tiše zmizí. Karkulka zavrtí hlavou a jde dál.
Dojde na paseku a tam z trávy čouhá vlčí hlava s vyvalenýma očima,
a Karkulka zase začne: "Proč máš tak velké oči...
" Hlava zmizí a jen vlnění trávy značí vlkův ústup.
Karkulce je to už fakt divný a jde dál.
Najednou vidí že z mlází zase kouká vlčí hlava, tak znovu začne
"Proč máš tak.." a v tom vlk nelidsky zařve: "Kurva, já se snad v klidu nevyseru!"
Hustým lesem pomalu kráčejí dva bratři. Jdou popřát ke své babičce, která má dnes narozeniny. Jeden z nich je slepý a druhý má jen jedno oko. Jdou a jdou a v tom ten s jedním okem šlápne na spadlou větev, která se vymrští a to oko mu vyšlehne. Mrzutě se zastaví a povídá tomu slepému: "Brácho, tak jsme došli". Slepý rozpřáhne široce náruč a vesele zvolá: "Ahoj babi, všechno nejlepší k narozeninám."
